Slovníček pojmů
Akontace
Anuita
Bankovní záruka
Bonita
Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ)
Budova
Budova a stavba
Někdy se zaměňují slova stavba a budova.
Pojem budova podle katastrálního zákona:
Budova je nadzemní stavba, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí
Stavby, které jsou určené pro bydlení nebo pro pobyt lidí jsou vždy budovy. Přísně vzato je budovou taková stavba, ve které jsou všechna podlaží obyvatelná. Jako obyvatelné se označuje takové podlaží, které je celé uzavřeno obvodovou stěnou a je dost vysoké na to, aby se v něm mohl pohybovat stojící člověk. Vysoké budovy, které nemají všechny podlaží obyvatelná, se nazývají věže. Stožáry jsou věžovité stavby, které jsou pro lepší stabilitu ukotveny k zemi pomocí lan. Rozhledna je volně stojící jednoduchá věž.
Budova rozestavěná
Byt
Byt rozestavěný
Byt ve vlastnictví
Číslo evidenční
Číslo orientační
Číslo parcelní
Číslo popisné
Depozitum
Dluhopis
Dočasná stavba
některé stavby jsou určené jen pro dočasné užití. Např. vybavení výstaviště, nebo koncertní pódium ve volné přírodě, cirkusový nebo pivní stan, mobilní stavební buňka.
Dočasnou stavbou je stavba, u které stavební úřad předem omezil dobu jejího trvání.
Drobná stavba
drobnou stavbou stavba s jedním nadzemním podlažím, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m, která plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a stavba na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výška 5 m; za drobnou stavbu se nepovažuje stavba garáže, skladu hořlavin a výbušnin, stavba pro civilní ochranu, požární ochranu, stavba uranového průmyslu a jaderného zařízení, sklad a skládka nebezpečných odpadů a stavba vodního díla.
Dokumentární akreditiv
Dražba
Dražba dobrovolná
Dražba nedobrovolná
Dražební jistota
Dražební vyhláška
Dražebník
Drobné stavby
Druhy pozemků
Družstevní byt
Dům s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví
Evidence nemovitostí
Exekuce (nucený výkon rozhodnutí) prodejem nemovitostí
Exekuce (nucený výkon rozhodnutí) zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech
Extravilán
Fixační období
Fixní úroková sazba
Fond oprav
Franchising
Geometrické určení nemovitosti a katastrálního území
Geometrický plán
Hypoteční banka
Hypoteční zástavní listy
Identifikace parcel
Inkasní způsob placení
Jednotka
Jiný oprávněný
Jistina, úvěrová jistina
Katastr nemovitostí
Katastrální mapa
Katastrální území
Kolaudace
Komplexní pozemková úprava
Kopie katastrální mapy
Kupní smlouva
List vlastnictví
Mezanin
Mezonet
Mimořádná splátka
Minimální měsíční splátka
Nabývací titul
Nájem (nájemní smlouva)
Nájem domu a nájem bytu
Nová právní úprava doplňuje dosavadní právní úpravu nájmu, která zcela nedostatečným způsobem poskytovala ochranu pouze nájemcům bydlícím v bytech a nájemcům žijícím v rodinných domech (tj. domech s jediným bytem v takovém domě) ochrana bydlení dle současné právní úpravy poskytována nebyla. Pro případné právní vztahy takových nájemců bylo třeba aplikovat pouze obecná ustanovení občanského zákoníku o nájmu, byť byl rodinný dům rovněž pronajat za účelem bydlení. Přesná definice bytu je obsažena v dalších ustanoveních NOZ (§2236), kdy se smluvní strany se mohou dohodnout, že k obývání bude pronajat i jiný než obytný prostor, který není určen k bydlení. I v takovém případě vznikne platný nájem bytu. Otázku porušení veřejného práva, kdy je určitý prostor užíván k bydlení, přestože dle rozhodnutí stavebního úřadu takový prostor k bydlení není určen, bude nutné posoudit samostatně.
Nájemní smlouva by měla být uzavřena písemně. Pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy z důvodu, že nebyla dodržena písemná forma. Z požadavku písemné formy existuje dále výjimka, podle níž v případě, kdy nájemce užívá byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se v takovém případ nájemní smlouva za řádně uzavřenou, byť nebyla uzavřena v písemné formě. Jedná se o tzv. faktický nájem. Zabraňuje se tak jednání pronajímatelů, kteří neuzavřou s nájemci nájemní smlouvu písemně, a poté není nájemce chráněn, když se pronajímatel rozhodne nájem ukončit.
Doba trvání nájmu
Stejně jako dosud se bude i dle NOZ rozlišovat nájem na dobu určitou a dobu neurčitou. Novinou zavedenou NOZ bude pravidlo, že ujednají-li si smluvní strany nájem na dobu delší než 50 let, má se za to, že byl nájem sjednán na dobu neurčitou s tím, že v prvních padesáti letech lze nájem vypovědět pouze z ujednaných výpovědních důvodů a v ujednané výpovědní době.
Skončení nájmu
Nájem bytu či domu může zaniknout z následujících důvodů:
• Uplynutím doby, na kterou byl nájem sjednán.
• Odstoupením od smlouvy
• Výpovědí
V této souvislosti NOZ zavádí nové ustanovení, dle kterého, i když si nájemce sjedná nájem na dobu určitou a následně se změní okolnosti, za nichž nájem uzavíral, a to do té míry, že po něm nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval (např. získá-li nájemce práci v jiném místě, kam nebude možné bez obtíží z dosavadního bydliště dojíždět), může v takovém případě vypovědět smlouvu o nájmu, přestože byla uzavřena na dobu určitou.
Oproti současné právní úpravě, kde není v případě výpovědi z nájmu rozlišeno, zda se jedná o výpověď z nájmu bytu uzavřeného na dobu určitou či neurčitou, se dle nové právní úpravy v NOZ rozlišují důvody v závislosti na tom, zda pronajímatel vypovídá nájem sjednaný na dobu určitou či na dobu neurčitou.
Výpovědní důvody, výpovědní doba
U nájmu na dobu neurčitou se rozlišují výpovědi s výpovědní dobou a bez výpovědní doby:
a) Možnost skončení nájmu ze strany pronajímatele bez výpovědní doby v případě porušení povinností nájemce zvlášť závažným způsobem (§ 2291 NOZ).
b) Možnost pronajímatele vypovědět nájem s tříměsíční výpovědní dobou ze stanovených důvodů (§ 2288 NOZ), které v tomto případě nejsou stanoveny taxativně:
• Poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu.
• Je-li nájemce odsouzen za úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází.
• Má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat.
• Je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.
V této souvislosti si dovolujeme upozornit na zajímavou skutečnost, že zatímco v případě úmyslného trestného činu spáchaného na pronajímateli či členu jeho domácnosti je pronajímatel povinen dodržet tříměsíční výpovědní dobu, v případě že by chtěl ukončit nájem s takovýmto nájemcem. V případě porušení povinností nájemcem zvlášť závažným způsobem (např. zejména neplacením nájemného po dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným či nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí atd.) je dána pronajímateli možnost ukončit nájem okamžitě, tj. bez výpovědní doby.
Podle úpravy výpovědi nájmu bytu v NOZ již nebude výpovědním důvodem, má-li nájemce dva nebo více bytů, tak, jako tomu bylo za současné právní úpravy (§ 711 odst. 1 c) dosavadního občanského zákoníku).
Pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že:
• Má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno.
• Potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni (§ 2288 odst. 2 a) a b) NOZ).
Na toto ustanovení navazuje ustanovení § 2289 NOZ, které má zabránit zneužití výpovědního důvodu v případech, kdy pronajímatel vypoví nájem s odůvodněním, že byt potřebuje k bydlení pro sebe nebo pro svého manžela, který hodlá opustit domácí společenství a navrhl rozvod manželství, nebo je již s pronajímatelem rozveden, popřípadě k bydlení pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii, nebo ve vedlejší linii v prvním stupni, ale byt po vyklizení ponechá prázdný nebo pronajme jiné osobě.
Konec přivolení soudu a bytových náhrad
Stěžejní novinkou v úpravě skončení nájmu pak je, že nově nebude k žádnému výpovědnímu důvodu zapotřebí předchozího přivolení soudu. Nájemce bude pouze oprávněn ve lhůtě dvou měsíců žádat, aby soud přezkoumal oprávněnost výpovědi. Na toto právo musí pronajímatel nájemce ve výpovědi upozornit.
V NOZ je zcela vypuštěna povinnost pronajímatele v určitých případech skončení nájmu poskytovat nájemci bytovou náhradu.
Přechod nájmu bytu
Podle současné úpravy přechází nájem pouze v případě smrti nájemce, a to automaticky, na osobu, která žila s nájemcem ve společné domácnosti ke dni jeho smrti, a která nemá vlastní byt. Pokud je touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem pouze v případě písemného souhlasu pronajímatele (§ 706 současného občanského zákoníku, zákon č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
Podle NOZ (§ 2279 NOZ) je úprava zásadně stejná jako dosavadní. V případě přechodu nájmu na jiné, než vyjmenované nájemcovy příbuzné, na ně přejde nájem, jen pokud pronajímatel souhlasí s přechodem nájmu na tuto osobu; není však vyžadován písemný souhlas pronajímatele (§ 2279 odst. 1 NOZ).
Nově nebude třeba vyžadovat k přijmutí další osoby do domácnosti nájemce pronajímatelům souhlas, avšak nájemce je třeba tuto skutečnost bezodkladně, nejpozději do dvou měsíců, oznámit pronajímateli. V opačném případě by se mohlo jednat o závažné porušení jeho povinnosti.
Podnájem
NOZ nově u podnájmu bytu odlišuje:
a) zda nájemce v bytě sám trvale bydlí.
Jak už bylo uvedeno výše, pokud nájemce bude v bytě sám trvale bydlet, není třeba pro podnájem souhlas pronajímatele (§ 2274 NOZ). Není však vyloučeno, že si strany v smlouvě o nájmu bytu sjednají opak.
b) zda nájemce v bytě sám trvale nebydlí.
V případě, že nájemce v bytě sám trvale bydlet nebude, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele (§ 2275 odst. 1 NOZ). Žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Souhlas se považuje za udělený, pokud se pronajímatel k žádosti nevyjádří ve lhůtě jednoho měsíce. Pronajímatel a nájemce si však mohou sjednat i úplný zákaz podnájmu.
Prodloužení nájmu
Institut prodloužení nájmu je dle nové právní úpravy pojat zcela odchylně oproti současnému stavu. V souladu s NOZ pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel písemně nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu sjednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Stávající právní úprava přitom takovéto prodloužení nájmu výslovně vylučovala.
Kauce
Peněžitá jistota (jinými slovy kauce) slouží k zajištění plnění nájemcových povinností z nájmu. V NOZ je kauce upravena pouze ve zvláštních ustanoveních o nájmu bytu a nájmu domu (§ 2254 NOZ).
Kauce nesmí být dle ustanovení § 2254 odst. 1 NOZ vyšší než šestinásobek měsíčního nájemného. Při skončení nájmu pronajímatel kauci vrátí nájemci a započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží (§ 2254 odst. 2 NOZ). Pronajímatel nemá povinnost během nájemního vztahu ukládat peníze na zvláštní účet, ale může s nimi naložit dle svého. Novinkou však je, že nájemce má právo na úroky z kauce od jejího poskytnutí, a to alespoň ve výši zákonné sazby. Problémem tohoto ustanovení je, že není zcela jasné o jakou zákonnou sazbu by se mělo jednat.
Nájemné
Strany si mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného (§ 2248 NOZ). Reaguje se tak na požadavek zjednodušení dohodovacího procesu mezi pronajímatelem a nájemcem a zavádí se tak stav určité právní jistoty v případě využití této zákonem dané možnosti.
Neujednají-li si strany zvyšování nájemného, nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci jeho zvýšení až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyš¬ší než 20 % (§ 2249 odst. 1 NOZ).
Pokud nájemce do dvou měsíců nesouhlasí se zvýšením nájemného, může pronajímatel dát návrh soudu ke zvýšení nájemného.
Nájem družstevního bytu je pak upraven zcela samostatně v zákoně o obchodních korporacích (§ 741 – 747 zákona č. 90/2012 Sb.).
Návrh na vklad do katastru nemovitostí
Nebytový prostor
Nebytový prostor rozestavěný
Nemovitá věc
Nemovitá věc je věc v právním smyslu , jejíž podstata vychází z latinského immobilium („to, co se nedá přemístit“). Někdy bývají nemovité věci nazývány realitami, což pochází z anglického jazyka , kde je ve Spojených státech tento pojem označován jako real estate, ve Velké Británii především pak jako real property.
Občanský zákoník z roku 1964 používal pojmu nemovitost a ve svém § 119 ji definoval jako pozemek nebo stavbu, spojenou se zemí pevným základem (dům, chata, garáž apod.).Ostatní věci byly movité. Od 1. ledna 2014 obnovil Nový občanský zákoník (NOZ) platnost obecné právní zásadysuperficies solo cedit (ve významu „stavba je součástí pozemku“) a jako nemovité věci již v § 498 chápe kromě pozemků jen podzemní stavby se samostatným účelovým určením (např. metro nebo vinný sklep. Přesto však význam pojmu nemovité věci rozšířil, protože v právním smyslu jsou takovou věcí i věcná práva k hmotné nemovité věci, jako je tomu podle § 1242 občanského zákoníku u práva stavby, a další práva, která za nemovitou věc prohlásí zákon.
Parcela
Parcela pozemková
Parcela stavební
Plomba
Podílové spoluvlastnictví
Podlahová plocha bytu
Podlahová plocha nebytového prostoru
Podlaží
podlaží je jedna úroveň budovy v dané výšce nad či pod zemí. Počet podlaží je jedním ze základních údajů o budově a je roven počtu podlah, které dům má, bez ohledu na to, zda tato podlaží jsou v podzemí nebo v přízemí anebo u poschoďového domu nad přízemím. Tím se právě slovo podlaží liší od výrazů patro nebo poschodí, které označují jen části domu nad přízemím. Pětipatrový dům má tedy šest či více podlaží podle toho, jestli má i podzemní část.
Podlaží versus Patro - příklad:

Podlaží vs. patro: Tento dům má celkem pět podlaží (tři nadzemní, z toho jedno přízemí, dvě podzemní), ale jen dvě patra
Podnájem
Pohledávka
Pojištění zástavy
Pozemek
Právní subjektivita
Právo stavby
právo stavby patří k věcným právům k věcem cizím a umožňuje stavebníkovi na cizím pozemku, nebo pod povrchem pozemku postavit svou stavbu (např. bytový prostor, nebytový prostor, studnu, aj.), nebo převzít již stávající stavbu a modernizovat ji. Samotné právo stavby je nemovitou nehmotnou věcí, je tedy předmětem vlastnického práva a lze s ním i disponovat - převádět (ale nejde převádět samotnou stavbu, neboť je součástí práva stavby), zatížit jej, použít jako zástavu a může být součástí pozůstalosti. Právo stavby je vázáno na určitý pozemek, a to na pozemek, na kterém stavebník hodlá zřídit stavbu, a pozemek, který stavebníkovi slouží k lepšímu užívání pozemku, kde bude stavba. Vzniklá stavba se pak stává součástí práva stavby a vztahuje se na celou stavbu, nikoliv na její jednotlivé části.
Předhypoteční úvěr, stavební úvěr
Přízemí
přízemí je označení prvního nadzemního podlaží. Ve stavebnictví se přízemí označuje termínem „první nadzemní podlaží“ a (zejména ve stavebních výkresech) zkratkou „1. NP“. Přízemí se, jak již název sám napovídá, nachází při zemi, lépe řečeno vstup do budovy se nachází většinou v přízemí. Podlaha v přízemí bývá ve stejné výškové úrovni jako je okolní terén. Ve svažitém terénu se používá při konstrukci budov přízemí zapuštěné do okolního terénu. Pokud by bylo přízemí zapuštěné více než polovinu konstrukční výšky podlaží, jednalo by se o suterén, tedy „první podzemní podlaží“ (1. PP). U některých obytných domů se lze setkat s tzv. zvýšeným přízemím, kdy je 1. nadzemní podlaží mírně povysunuto nad okolní terén (např. některé panelové domy.
Již poněkud zastaralým výrazem s obdobným významem jako podlaží je také etáž
Privatizace
Prohlášení vlastníka
Promlčení
Pronájem
Půda nezemědělská
Půda zemědělská
Refinancování
Rozestavěný nebytový prostor
RPSN - roční procentní sazba nákladů
Ručení
Ručitel (spoludlužník)
Sklep
Sklep, případně i sklepy či sklepení, je prostor, jehož podlaha se celá nebo z větší části nachází pod úrovní terénu. Sklep může být umístěn pod budovou nebo stát samostatně. Sklepy jsou vhodné pro uskladnění potravín, případně nápojů, protože se v nich drží stálá, poměrně nízká teplota. Užívají se též k uskladnění materiálů, topiva, přebytečných věcí apod. Během přírodní pohromy mohou sloužit též jako úkryt.
Podsklepení obytného domu obvykle pomáhá k udržení vnitřní teploty teploty během zimního období a často také omezuje vlhkost zdiva ve vyšších podlažích.
Smlouva o převodu
Snímek katastrální mapy
Splatnost
Splátka
Společenství vlastníků jednotek
Společné části domu
Společné jmění manželů (SJM)
Spoludlužník
Spoluvlastnictví
Spolužadatel
Spotřební úvěr
Stavba
Pojem stavba podle stavebního zákona (SZ):
- Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.
- Pokud se v SZ používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby.
- Změnou dokončené stavby je:
a] nástavba, kterou se stavba zvyšuje,
b] přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,
c] stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.[3]
Jako stavba se označuje také stavební dílo v době provádění. Stavbu může provádět stavebník stavějící svépomocí nebo stavební podnikatel.
Stavební spořitelna
Stavební úvěr
Stvrzenka
Termínovaný vklad
Tip
Tipař
Úroková sazba
Úvěrový příslib
Úvěrový účet
Věcné břemeno
Věřitel
Vklad
Vydržení
Výměra parcel
Založení řízení
Zaplombování
Zástava- zástavní hodnota (LTV)
Zástavce (Zástavní věřitel)
Zástavní právo
Závazné údaje katastru nemovitostí
Závod
Závod je legislativní zkratkou pro obchodní závod a jde o organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. Přes některé odlišnosti lze konstatovat, že pojem závod nahrazuje současný právní termín podnik.. Závod není čistě realitní pojem, transakce s podnikem však takřka vždy nakládání s nemovitostmi zahrnují.
Zjednodušená evidence parcel
Způsob ochrany nemovitostí
Způsob využití nemovitosti
Zůstavitel
zemřelá osoba, jež zanechala majetek, který se v rámci dědického řízení dědí